Něco málo o mě

K focení mě přivedla úplná náhoda

Když mi bylo asi 15, tak si táta koupil foťák. Že se s ním naučí zacházet. Práce a notná dávka „štěstí“ tomu dala, že se k tomu nikdy nedostal. Místo toho jsem si tenkrát vzal foťák do ruky já. A od té doby jsem ho z ruky pustil skutečně málokdy.

 

Neopakovatelné momenty, to je moje.

Jsou totiž chvíle, které se v životě nebudou nikdy opakovat. A fotograf by tu měl být od toho, aby tyto krásné chvíle zvěčnil a dopřál jim tak nesmrtelnost.